Většina lidí, řekněme nad čtyřicet let věku, má tendenci vzpomínat s láskou na dobu, kdy byli mladší. Bez ohledu na to, v jakém žili politickém nebo společenském prostředí mají za to, že život byl veselejší, bezstarostnější a vůbec tak nějak příjemnější než ten "nemožný" dnešek, na který se nadává horem dolem. Přitom například pozdní léta komunismu byla ze společenského, morálního i ekonomického pohledu roky toho nejhoršího marasmu, jaký naše země ve 20. století nejspíše zažila.